Kejklířská
3. 3. 2014
Byl jest jednou jeden král
a ten tuze rád by bral,
bohatou zem sousední,
je na straně polední.
U princezny zkusil štěstí,
láska cestu k trůnu klestí,
jí však v srdci dál vévodil,
mladík jenž ji vysvobodil.
Přímo on je v zajetí,
padli si do objetí,
musel objet světa kraj,
tehdy skončil lásky rááááj.
Pak se jednou objevil,
voják který rovněž byl,
v boji jak náš hrdina,
blízký víc než rodina.
Hrdina je prý již padlý
a naděje tudíž zvadly
princezna ta nemá zdání,
že je všechno pusté lhaní.
Vojáka si oblíbí,
svatbu záhy přislíbí
a ten voják je ten král,
co o království zdejší stál.
děti: Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí a vůkol, rudý vřes.
HZ: Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen.
Ti ptáci za dne bílého.
Ty laně v noci jen.
Ti ptáci za dne bílého.
Ty laně v noci jen.
děti: Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest.
HZ: Tu nebesa i studánka jsou plny zlatých hvězd,
tu nebesa i studánka jsou plny zlatých hvězd.
